VÝLETNÍ CÍLE:
- PRAHA – VYŠEHRAD
- STŘEDOČESKÝ KRAJ – SOKOLOVNA RAKOVNÍK
- LIBERECKÝ KRAJ – SLOUP V ČECHÁCH
- ÚSTECKÝ KRAJ – KLÁŠTER OSEK
- KARLOVARSKÝ KRAJ – SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (ŽLUTICE)
- PLZEŇSKÝ KRAJ – KLÁŠTER PLASY
- JIHOČESKÝ KRAJ – HOLAŠOVICE
- PARDUBICKÝ KRAJ – NÁRODNÍ HŘEBČÍN KLADRUBY NAD LABEM
- KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – BABIČČINO ÚDOLÍ
- VYSOČINA – ZELENÁ HORA
- JIHOMORAVSKÝ KRAJ – VĚTRNÝ MLÝN V KUŽELOVĚ
- OLOMOUCKÝ KRAJ – SVATÝ KOPEČEK U OLOMOUCE
- ZLÍNSKÝ KRAJ – VELKÉ KARLOVICE
- MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – BRUNTÁL
PRAHA – VYŠEHRAD
Vyšehrad je historické hradiště, hrad a pevnost na skále nad pravým břehem Vltavy. Údajně jej založil bájný kníže Krok. Jisté je, že zde sídlil první český král Vratislav II., který zřídil vyšehradskou kapitulu. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem u kostela sv. Petra a Pavla jsou pochovány významné české osobnosti. Nachází se zde nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Národní kulturní památkou je Vyšehrad od roku 1962:
Díky své poloze na vrcholu 42 m vysoké skály je z Vyšehradu krásné výhledy na Prahu. V současné době je areál Vyšehradu upraven jako park, v němž se nachází velké množství historických památek, které je možné navštívit.
STŘEDOČESKÝ KRAJ – SOKOLOVNA RAKOVNÍK
Tělocvičná jednota Sokol v Rakovníku byla založena již v roce 1869 a Družstvo pro zbudování tělocvičny sokolu rakovnickému připravovalo výstavbu vlastní tělocvičny již v poslední čtvrtině 19. století. Plány vypracoval v roce 1912 český architekt, designér a teoretik architektury Otakar Novotný. Stavba byla zahájena v březnu 1913 a ke slavnostnímu otevření došlo v červnu 1914. Za 1. světové války sloužila budova potřebám Červeného kříže. V průběhu 20. století byla využívána k tělocvičným a reprezentačním účelům, ale její uživatelé a správci se vzhledem k několikerému zrušení Sokola střídali. Roku 2017 byla prohlášena za národní kulturní památku.
Až si sokolovnu zvenku prohlédnete, protože není pro turisty přístupná, můžete se vydat na procházku historickým centrem Rakovníka. Symbolem Rakovníka jsou dvě gotické brány středověkého opevnění. Projít se můžete také křivolakými uličkami někdejšího židovského města k bývalé synagoze a židovské škole. Anebo Vám Rakovník může posloužit jako výchozí bod na výlet do CHKO Křivoklátska.
LIBERECKÝ KRAJ – SLOUP V ČECHÁCH
Sloup v Čechách leží severně od České Lípy a kulturních památek se v něm nachází hned několik. Největší s nich jsou skalní hrad, zámek Sloup (dnes domov důchodců) a kostel sv. Kateřiny. Hrad ve Sloupu je unikátní svým propojením se skálou, vyrůstá z ní a zase ve skálu přechází. Délka skály činí 100 m a šířka 60 m. Skála byla v průběhu historie lidmi značně přizpůsobována a postupně doplňována o další objekty. Množství prostor je vytesáno a dostavěno jak uvnitř skály, tak na jejím povrchu. Tyto skalní objekty jsou vzájemně důmyslně propojeny.
Prostory nejsou instalovány – jsou zcela bez sbírkových uměleckých předmětů. Přestože jsou prázdné, jsou velmi působivé. Objekt se bez nadsázky honosí mimořádným geniem loci. A pokud vyjdete až na vrchol, uvidíte schody vedoucí do nitra skály. Právě tudy scházel Petr Máchal do pekla v pohádce S čerty nejsou žerty. O prázdninách je návštěvní doba denně 9:00-17:00. Základní vstupné je 100 Kč.
ÚSTECKÝ KRAJ – KLÁŠTER OSEK
V podhůří Krušných hor, nedaleko saské hranice, vznikl kolem roku 1206 klášter Osek. V době svého příchodu do Oseka měli cisterciáci za sebou již téměř šestileté období, kdy konvent žil v Mašťově na panství Milhoštů, kteří mnichy původně pozvali. Na panství v Oseku se jich ujal významný šlechtický rod Hrabišiců. Největšího rozkvětu se klášter dočkal v 18. století, kdy došlo k monumentální barokní přestavbě.
O prázdninách je návštěvní doba ÚT-SO 9:00-17:00, NE 13:00-17:00 (poslední prohlídka v 16:00). Prohlídkový okruh zahrnuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, křížovou chodbu a kapitulní síň konventu. Vstupné (základní/snížené/rodinné): 60/30/150. Na stránkách kláštera http://klasterosek.cz/ je navíc krátký film, fotogalerie, panoramatická prohlídka a 3D model kláštera. Díky těmto digitálním prohlídkám se podíváte i na místa, která jsou veřejnosti nepřístupná.
KARLOVARSKÝ KRAJ – SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (ŽLUTICE)
Sloup Nejsvětější Trojice je barokní sochařské dílo z let 1701-1704, které se nachází v historické části Žlutic, městě ležícím jihovýchodně od Karlových Varů. Jako kulturní památka je chráněný od roku 1964. Sloup stojí ve středu čtvercového náměstí v historickém centru města. Historické jádro se zbytky gotického opevnění a několipatrovými zpřístupněnými sklepy je památkovou zónou. Největšího rozmachu dosáhlo město v období renesance, kdy vznikl i Žlutický kancionál, jedno z nejkrásnějších iluminátorských děl 16. století.
Na výlet ze Žlutic se dá vydat třeba po naučné stezce Cesta za pověstí, která začíná na náměstí ve Žluticích a vede přes zajímavá místa v okolí města a pod stolovou horou Vladař. Má za cíl upozornit na pověsti, které se k daným místům vztahují.
PLZEŇSKÝ KRAJ – KLÁŠTER PLASY
Klášter Plasy je první panovnický cisterciácký klášter v Čechách. Založil ho před více než 870 lety kníže Vladislav II. Během let 1661 až 1785 bylo opatství velkolepě barokně přestavováno podle ideí a plánů Jean Baptiste Matheye, Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhoffera. Roku 1785 byl tento největší a nejvýznamnější český cisterciácký klášter zrušen, aby se o čtyřicet let později stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodovou hrobku.
O prázdninách je návštěvní doba ÚT-NE 10:00-16:00. Navštívit lze dva okruhy – Konvent, což je základní okruh, který zavede návštěvníky do vrcholně barokního konventu, což byla budova mnichů. Výklad o historickém vývoji kláštera je doprovázen informacemi o speciálním řešení základu budovy a vodním a vzdušném systému. Základní vstupné je 160 Kč. Druhý návštěvnický okruh zavede návštěvníky do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zde je jednotné vstupné 100 Kč.
JIHOČESKÝ KRAJ – HOLAŠOVICE
Typická jihočeská vesnička Holašovice je osadou obce Jankov. Nachází se v Jihočeském kraji, 15 km západně od Českých Budějovic a necelých 30 km severně od Českého Krumlova, na okraji CHKO Blanský les. Oblast leží při jižním okraji významné kulturně historické oblasti jihočeských Blat, pro kterou je typické vesnické prostředí, s hodnotnými návesními prostory a s citlivým zasazením těchto sídel do okolní krajiny.
Díky své jedinečnosti byly Holašovice zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to především pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Představují unikátní dochovaný soubor hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upraveny v průběhu 19. století do specifické podoby tzv. selského baroka.
PARDUBICKÝ KRAJ – NÁRODNÍ HŘEBČÍN KLADRUBY NAD LABEM
Hřebčín v Kladrubech na Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemene koní – koně starokladrubského. Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni.
Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a černé. V samotných Kladrubech je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi. O prázdninách je návštěvní doba ÚT-NE 10:00-16:00. Pro návštěvníky je připraveno několik prohlídkových okruhů zahrnující stáje, zámek a další přilehlé objekty.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – BABIČČINO ÚDOLÍ
Babiččino údolí je národní přírodní památka a národní kulturní památka v okrese Náchod. Babiččino údolí je navštěvováno zejména kvůli spisovatelce Boženě Němcové, která sem umístila děj díla „Babička“. Ale díky značně členitému terénu, který vytváří pestrost květeny i vzácných živočichů, je i cennou přírodní lokalitou.
Na začátku Babiččina údolí stojí známé pískovcové sousoší babičky a dětí. Autorem díla je akademický sochař Oto Gutfreund. Dále v údolí uvidíte empírový zámek, který je o prázdninách otevřený denně a nabízí dva prohlídkové okruhy (základní vstupné je 180, resp. 160 Kč). Projít se můžete i zámeckým parkem (zde je volný vstup). Dále je v Babiččině údolí Staré bělidlo – dřevěná roubená chalupa krytá šindelem, Viktorčin splav, mlýn a další. Do Ratibořic se můžete projít po naučné stezce z nedaleké České Skalice.
VYSOČINA – ZELENÁ HORA
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře byl postaven v letech 1719–1722 z podnětu Václava Vejmluvy, významného opata žďárského cisterciáckého kláštera a podle projektu architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Stavba patří k vrcholným dílům ve stylu barokní gotiky v Evropě. V roce 1994 byl poutní kostel na Zelené hoře zařazen do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
O prázdninách je návštěvní doba denně 9:00-17:00. Trasa prohlídky památkovým areálem poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře vede od hlavní západní vstupní brány, přes hřbitov do kostela sv. Jana Nepomuckého. Základní vstupné je 150 Kč. V hlavní turistické sezoně se doporučuje si místa na prohlídce předem rezervovat.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – VĚTRNÝ MLÝN V KUŽELOVĚ
Větrný mlýn v Kuželově stojí na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat. Je to jeden z mála dochovaných větrných mlýnů tzv. holandského typu. Byl postaven v roce 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z okolí. Jeho činnost ustala v roce 1946. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která jej znovu uvedla do provozuschopného stavu, ovšem už jako exponát Technického muzea v Brně.
Mlýn má kuželovitou kamennou konstrukci, která nese otočnou střechu se šindelovou krytinou a čtyřmi křídly větrného kola, upevněných na hřídeli. Mlecí zařízení je technologicky tzv. českým složením. Vedle mlýna stojí obytné a hospodářské budovy s expozicí horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu 19. a 20. století. Součástí expozice je i ukázka různých nástrojů na údržbu mlýna, kterou si většinou mlynář prováděl sám. O prázdninách je otevřeno ÚT-NE 9:00-12:00/13:00-17:00 a základní vstupné je 50 Kč. V sobotu 27.8. je od 13:00 do 14:00 uzavřen z důvodu konání svatby.
OLOMOUCKÝ KRAJ – SVATÝ KOPEČEK U OLOMOUCE
Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku leží asi 5 km severovýchodním směrem od Olomouce. Vznik poutního místa je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska (1595-1673), který slíbil postavit na kopci nad Olomoucí kapli. V průběhu dějin začal věhlas zdejšího místa stoupat a časem byla Panna Maria na Svatém Kopečku vzývána a uctívána jako Královna Moravy. Stavba současného kostela započala v roce 1669, kostel byl vysvěcen roku 1679. Roku 1995 byl povýšen na „baziliku minor“. V letech 2018-2020 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
Bazilika je otevřena denně 8:30-18:00. Vstup je zdarma, prohlídky jsou možné pouze mimo dobu konání bohoslužeb. V bazilice je třeba zachovávat klid. Fotografování a filmování je možné pouze se souhlasem Strahovského kláštera. Svatokopecké muzeum je otevřeno ST-NE 10:00-17:00, základní vstupné je 100 Kč.
ZLÍNSKÝ KRAJ – VELKÉ KARLOVICE
Velké Karlovice se nachází v podhůří Javorníků a Beskyd, v CHKO Beskydy. Jsou typickou valašskou obcí. Dochovalo se v nich mnoho staveb původní roubené architektury. K nevýznamnějším patří roubený kostel Panny Marie Sněžné z roku 1754, fojtství z roku 1793 a kupecký dům, který byl postaven v roce 1813 a nyní slouží jak Karlovské muzeum. V roce 1995 byla lokalita Podťaté prohlášena vesnickou památkovou rezervací.
Římskokatolický kostel Panny Marie Sněžné má půdorys kříže, stavba je sroubena ze dřeva, a proto byla ramena kříže zakončena diagonálně. Ve stavbě je 24 úhlů. Nad středem kostela je barokní věžička se dvěma zvony.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – BRUNTÁL
Bruntál je historické město jehož centrum je městskou památkovou zónou. V centru se nachází řada zajímavých domů, upravená náměstí, zbytky hradeb s okrouhlou baštou a renesanční barokně upravený zámek. Ten má netradiční dispozici ve tvaru kruhové výseče.
Na Uhlířském vrchu, jedné z nejmladších vyhaslých sopek v Česku, stojí poutní kostel Panny Marie Pomocné. Z úbočí kopce se těžil tuf k výrobě stavebních tvárnic tak dlouho, že kostelu hrozilo zřícení. Ke kostelu vede čtyřřadá lipová alej, která byla vysázená v letech 1766 až 1770. U horní části aleje je originální křížová cesta. Celý areál včetně aleje je kulturní památkou.
ÚKOLY:
POHYBOVÉ ÚKOLY:
1. Zajatci (kobylka Emilka)
Popis úkolu: Povedlo se nám zajmout útočníky, kteří chtěli dobýt hrad, a teď je potřebujeme přesunout. Zkuste zdolat kus cesty svázaní ve dvojicích (provázkem, šátkem). Náročnost terénu a způsob svázání přizpůsobte věku dítěte. Menší děti svažte k sobě za jednu ruku. U větší děti můžete dvojici svázat rukama i nohama. Kdo si troufne, může se zkusit svázat i ve trojici – prostřední velí, synchronizovat kroky je celkem náročné, ale zároveň velká legrace. Takto svázaní můžete překračovat různé větve, prodírat se lesem apod.
2. Večeře (ježežek Mareček)
Popis úkolu: Zajatci dostávají večeři. Aby se na všechny dostalo, musí si ji rychle podat. Utvořte kruh a podávejte si šišku = kotlík polévky. No jo, ale nemáte lžíci. Podávejte si kamen. Dohoní lžíce polévku? Jestli vám to hodně jde, udělejte dva kroky vzad a zkoušejte si šišku a kámen házet.
3. Útěk (opička Hanička)
Popis úkolu: Zajatci utíkají. Strážní se je snaží chytit. Dva strážci si sednou na zem (dbejte na to, abyste byli na měkkém povrchu, trávě apod.) a napnou nohy tak, aby se vzájemně dotýkali chodidly. Rukama se opírají o zem za tělem, oči mají zavázané šátkem. Z jedné strany k nim přistoupí první hráč, řekne: „Nejdu!“ a rychle přeskočí snožmo jejich natažené nohy. Strážci se ani nehnou. Po přeskoku se obrátí, řekne: „Jdu!“ a opět přeskočí jejich natažené nohy zpět, tentokrát co nejrychleji, protože oba strážci se ho snaží při přeskoku plácnout. Za každé plácnutí je trestný bod. Zjednodušení pro malé děti – rodič jednu nohu pokrčí, nebo si na ni sedne, takže dítě přeskakuje jen jednu nataženou nohu. Taktéž se může vynechat první pokusný skok a všechny skoky skákat jako „Jdu.“
4. Stráže chytají uprchlíky (opička Hanička)
Popis úkolu: Vyznačte start (klackem, čárou, rýhou v hlíně…) Určete 3 stromy v různé vzdálenosti. Trasa je od startu k 1. stromu, zpět na start, k 2. stromu, zpět na start, k 3. stromu a zpět na start. Menší děti mohou mít vodiče, který běží před nimi. A opět si můžete udělat rodinný závod.
NEPOHYBOVÉ ÚKOLY:
1. Prsty (beruška Danuška)
Popis úkolu: Hrají dva hráči. Stojí proti sobě, ruce před tělem a na každé mají natažený ukazováček, ostatní prsty jsou sevřené do pěsti. Hráči se střídají, jedno kolo je jedno klepnutí rukou. Klepnout může hráč do jakékoliv ruky, tedy i do vlastní. Klepnutím přidává cílové ruce tolik prstů, kolik má sám vztyčených (ty mu ovšem zůstávají). Tedy když mne soupeř klepne se 3 prsty do ruky, kde mám natažený jeden, soupeřovi zůstanou 3 a já mám 1 + 3 = 4 prsty. Pokud je součet větší než 5, pětku odečítám – tedy když mě soupeř klepne 3 prsty do ruky, kde mám natažené také tři prsty, je to 3 + 3 = 6, ale tolik prstů nemám, tedy 6–5 = 1. Cílem je přidat tolik prstů, aby vyšlo právě přesně 5. Ruka, na které mi po tahu zbude 5 prstů vypadává.
2. Ubohá malá kočička (veverka Věruška)
Popis úkolu: Jeden člen rodiny je kočička. Kočička třikrát žalostně zamňouká, potom k ní přistoupí první hráč, pohladí ji po hlavě a řekne: „Ubohá malá kočičko.“ Musí se u toho tvářit vážně. Pokud se mu to povede, odchází. Kočička znovu zamňouká a přistupuje k ní další hráč. Takto se střídají, dokud se někdo neusměje nebo jakkoli zašklebí. Ten hráč, který neudrží vážnou tvář, si s kočičkou vymění místo.