VÝLETNÍ CÍLE:
- PRAHA – DŽBÁN
- STŘEDOČESKÝ KRAJ – VELKÝ BLANÍK
- LIBERECKÝ KRAJ – JEŠTĚD
- ÚSTECKÝ KRAJ – MILEŠOVKA
- KARLOVARSKÝ KRAJ – KOMORNÍ HŮRKA
- PLZEŇSKÝ KRAJ – ČERCHOV
- JIHOČESKÝ KRAJ – KLEŤ
- PARDUBICKÝ KRAJ – SUCHÝ VRCH
- KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – VELKÁ DEŠTNÁ V ORLICKÝCH HORÁCH
- VYSOČINA – DEVĚT SKAL
- JIHOMORAVSKÝ KRAJ – DĚVÍN
- OLOMOUCKÝ KRAJ – ŠERÁK
- ZLÍNSKÝ KRAJ – VELKÁ JAVOŘINA
- MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – PRADĚD
PRAHA – DŽBÁN
Vrchol Džbán (363 m n.m.) se nachází v přírodní rezervaci Divoká Šárka na západním okraji Prahy na území městské části Praha 6 – Liboc. Přírodní rezervace se rozkládá na skalnatých úbočích Šáreckého potoka a na stepích nad ním. Ty potom přecházejí do rozsáhlého lesa. Údolí i přilehlé skály jsou ideálním místem pro horolezce, ale i rodinné procházky.
Areál koupaliště ve vodní nádrží Džbán byl sice v lednu 2022 z důvodu havarijního stavu uzavřen, možnost koupání je ale o pár set metrů dále na koupališti v údolí Divoké Šárky, které je napájeno vodou z Šáreckého potoka. Součástí rozsáhlého přírodního komplexu je národní kulturní památka Hradiště Šárka. Lidé v těchto místech žili již od starší doby kamenné. Slované se zde usadili v 6. století a v 7.-8. století zde vybudovali opevněné hradiště. Podle pověstí došlo právě v šáreckém údolí k setkání Ctirada a Šárky během dívčí války.
STŘEDOČESKÝ KRAJ – VELKÝ BLANÍK
Velký Blaník (638 m n.m.) je nejvyšším bodem nejmenší chráněné krajinné oblasti v ČR – CHKO Blaník. Nedaleko se nachází Malý Blaník (580 m n.m.). Oba vrchy jsou známé především díky pověstem o blanických rytířích, kteří by zde měli spát a přijet národu na pomoc, až mu bude nejhůře. Na Velký Blaník vede od Louňovic pod Blaníkem naučná stezka S rytířem na Blaník.
Na vrcholu Velkého Blaníku stojí od roku 1895 rozhledna. V roce 1941 byla klubem českých turistů přebudována na 30 m vysokou věž ve tvaru husitské hlásky. O prázdninách je otevřená ÚT – NE 10:00 – 18:00. Vstupné je 30 Kč pro dospělé, 20 Kč pro děti. Při dobré viditelnosti je vidět až na okraj Prahy.
LIBERECKÝ KRAJ – JEŠTĚD
Ještěd (1012 m n. m.) je hora jihozápadně od Liberce. Je to nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač, v jeho dolní části je umístěna restaurace a hotel. Stavba byla vytvořena v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.
Na Ještěd vede kabinová lanovka, ta je ale nyní z důvodu rekonstrukce po loňském pádu kabiny mimo provoz. Z konečné tramvaje v Horním Hanychově vede na Ještědský hřeben čtyřsedadlová lanovka Skalka v místním skiareálu, která je v provozu i v letních měsících.
ÚSTECKÝ KRAJ – MILEŠOVKA
Milešovka (837 m n. m.) je nejvyšší hora Českého středohoří. Je výraznou krajinnou dominantou, okolní terén převyšuje až o 400 m. Jedná se o znělcový kužel, který vznikl při vulkanické činnosti v třetihorách. Své jméno získala podle nedalekého Milešova. Milešovem prochází turistická stezka „Zlatá stezka Zemí hradů“, která v celkové délce 89 km propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.
Milešovka se pyšní několika „nej“ – kromě toho, že je nevyšší horou Českého středohoří, je i největrnější horou s nejvíce bouřemi u nás, a proto bývá nazývána Hromovou horou. Na vrcholu se nachází rozhledna, meteorologická stanice a stálé pracoviště Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. O prázdninách je denně (s výjimkou pondělí) otevřené občerstvení v Chatě Milešovka a také se zde nachází Veberova nouzovna, kde je možné zdarma nouzové přespání pro 10 osob.
KARLOVARSKÝ KRAJ – KOMORNÍ HŮRKA
Komorní hůrka (503 m n. m.) je kopec na Chebsku. Je jednou z nejmladších čtvrtohorních sopek na území České republiky. Jedná se o zalesněný kopec – sypaný kužel, tvořený vulkanickým materiálem. V jeho odlesněné východní části je opuštěný jámový lom, štola a skalní výchozy. Vytěžený materiál byl použit např. na Chebském hradě, kde z něj byla ve 12. století postavena obranná Černá věž.
Komorní hůrka se nachází na trase Severní stezky Českem. Kolem NPP Komorní hůrka vede naučná stezka, která je zaměřená na geologii a historii. Výlet na Komorní Hůrku lze spojit s návštěvou nedalekého Chebu, nebo Františkových lázní, anebo s koupáním ve vodní nádrži Skalka.
PLZEŇSKÝ KRAJ – ČERCHOV
Čerchov (1042 m n. m.) je nevyšším vrcholem pohoří Českého lesa, které se táhne od Všerubského průsmyku až k Chebu. Na svazích Čerchova se rozkládá národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy. Jedná se o komplex přirozených horských bučin a zbytků suťových lesů s příměsí jedle bělokoré a smrku ztepilého.
Původně stála na vrcholu třípatrová dřevěná stavba. Místo ní postavil Klub českých turistů již v roce 1905 Kurzovu věž, rozhlednu pojmenovanou po jednom ze zakladatelů klubu. V červenci a srpnu má otevřeno denně 10:00 – 17:00, vstupné je 25 Kč.
JIHOČESKÝ KRAJ – KLEŤ
Kleť (1083 m n. m.) je nejvyšší horou Blanského lesa. Nachází se cca 6 km od Českého Krumlova. Jedná se o jednu z nejstarších pojmenovaných hor u nás. První zmínka o jejím jméně je z roku 1263. Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy.
Na vrcholu stojí rozhledna Josefova věž, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách (1825). V její blízkosti se nachází Tereziina chata a nedaleko i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů. Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která patří ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na vrchol je vede lanovka z Krasetína, jezdí v každou celou hodinu od 9:00 – 17:00 (o víkendech 18:00).
PARDUBICKÝ KRAJ – SUCHÝ VRCH
Suchý vrch (995 m n. m.) leží přímo na historické zemské hranici Čech a Moravy. Je to nejvyšší vrchol Bukovské hornatiny, která leží na jihovýchodním konci Orlických hor. Spolu s o něco nižším Bradlem tvoří dvojvrchol, který je dominantou okolí.
Pod vrcholem leží ve výšce 975 m n. m. rozhledna. Ta byla postavena v letech 1931-2 jako vodárenská věž. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 22 m vede 128 schodů. Rozhledna je přístupná celoročně, v létě od 9:00 – 19:00. Vstupné pro dospělé je 40 Kč, děti (4-15 let) a důchodci 30 Kč. Žetony na vstup je nutné zakoupit v Bufetu Kramářovy chaty.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – VELKÁ DEŠTNÁ V ORLICKÝCH HORÁCH
Velká Deštná (1116 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Orlických hor. Leží 3 km východně od Deštného v Orlických horách. V termínu 5. – 7. 8. se zde koná tradiční akce Tavení skla dřevem. Z Deštné vede na vrchol Kačenčina pohádková stezka s 18 zastávkami. Z Desné se dá svézt sedačkovou lanovkou na Studený vrch, který je asi v polovině cesty na Velkou Deštnou.
Na vrcholu Velké Deštné stávala dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy. Ta byla v roce 2010 stržena. V roce 2019 byla na vrcholu hory otevřena nová rozhledna, 19 metrů vysoká ocelová konstrukce obložená dřevem.
VYSOČINA – DEVĚT SKAL
Devět skal (836 m n. m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny (po Javořici). Nachází se 3 km jihozápadně od obce Křižánky a 4,5 km jižně od města Svratka. Skalní labyrint tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžičky.
Celý útvar vznikl procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skalní labyrint s věžemi vysokými 5–19 m je vyhledávaným cílem horolezců. Celkem je tu vyznačeno 110 lezeckých cest.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ – DĚVÍN
Děvín (550 m) je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Je to podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy. Na vyšším se nachází 57 m vysoký televizní vysílač a na nižším zřícenina hradu Děvičky (Dívčí hrady). V oblasti Děvína je národní přírodní rezervace, která je součástí CHKO Pálava.
Přes Děvín prochází jižní větev Stezky Českem. Také se zde nachází naučná stezka dlouhá 11 km s 15 informačními panely. Naučnou stezku tvoří 3 vzájemně propojené okruhy. Na úpatí kopce se na břehu Novomlýnských nádrží nachází vinařská obec Pavlov. V Archeoparku Pavlov je moderní expozice zpřístupňující jednu z nejvýznamnějších světových lokalit doby lovců mamutů. O prázdninách je otevřeno denně 9:00 – 18:00.
OLOMOUCKÝ KRAJ – ŠERÁK
Šerák (1351 m n. m.) je hora v Hrubém Jeseníku, na historické hranici Moravy a Slezska. Spolu se sousedním Keprníkem je součástí Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník a také širšího území CHKO Jeseníky. Rezervace je zajímavá především výskytem řady dochovaných skalních a půdních tvarů, vzniklých působením drsného klimatu doby ledové.
Z vrcholu Šeráku je nádherný výhled na celý masiv Králického Sněžníku, Jeseníky a Rychlebské hory. Přes Šerák vede spousta turistických tras, mimo jiné i severní větev Stezky Českem. Z Ramzové na Šerák a dále na Červenohorské sedlo vede naučná stezka, která je ovšem velmi náročná pro své velké převýšení. Z Ramzové na Šerák je možné se dostat lanovkou, která jezdí v půlhodinových intervalech – první úsek lanové dráhy Ramzová – Čerňava vždy v půl a v celou, druhý úsek lanové dráhy Čerňava – Šerák ve čtvrt a třičtvrtě.
ZLÍNSKÝ KRAJ – VELKÁ JAVOŘINA
Velká Javořina (970 m n. m.) je nejvyšší hora Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Vrcholem hory prochází státní hranice. Stojí zde televizní a rádiový vysílač. Dříve procházela hranice přímo jím, ale od roku 1997 leží jeho pozemky čistě na slovenské straně. Vrcholová část s původními bukovými lesy je součástí Národní přírodní rezervace Javořina. Od roku 2008 na části území vyhlášen prales – tj. území, kde je vyloučen jakýkoliv zásah do lesního porostu.
Přes Javořinu vede několik turistických tras, včetně Stezky Českem a Cesty hrdinov SNP. Z Velké nad Veličkou vede na Javořinu naučná stezka, je dlouhá 23 km a je na ní 14 panelů. Nejkratší cesta na Javořinu vede z vesnice Květná a měří 5 km.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – PRADĚD
Praděd (1491 m n. m.) je nevyšší hora Hrubého Jeseníku. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy. Na Pradědu je nejdrsnější podnebí v ČR, průměrná teplota nepřevyšuje 1˚C. V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace a nachází se i v I. zóně CHKO Jeseníky.
Na vrcholu stojí 146,5 m vysoký (do roku 1993 měl 162 m) televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Původní rozhledna byla na vrcholu vybudována roku 1912 v novogotickém stylu. Ta však po válce chátrala, zřítila se a roku 1959 byla odstraněna. Současná rozhledna byla postavena v roce 1983. ZA pěkného počasí je přístupná denně od 9:00 do 17:00. Vstupné pro dospělého je 150 Kč, pro dítě (6-15 let) 80 Kč.
ÚKOLY:
POHYBOVÉ ÚKOLY:
1. Závod v běhu do vrchu (kobylka Emilka)
Popis úkolu: Určete si běžeckou trať. Ideálně do prudkého kopce. Vzdálenost přizpůsobte terénu a věku dítěte. Všichni vybíhají zároveň. Chůzí, během, nebo lezením po čtyřech zdolávají vybraný svah.
2. Z kopce válej sudy (opička Hanička)
Popis úkolu: Najděte vhodný terén, ideálně travnatá louka mírně z kopce. Dítě by při válení sudů mělo mít propnuté nohy s kotníky u sebe a ruce ve vzpažení. Můžete si zahrát třeba sudovou štafetu. První dítě válí sudy k druhému, druhé ke třetímu, atd.
3. Po žebříku na rozhlednu (opička Hanička)
Popis úkolu: Nakládejte na zem rovnoběžně vedle sebe několik klacků jako šprušle žebříku. Dítě je přelézá ve vzporu dřepmo, tj. po čtyřech jako pejsek (ne po kolenou). Když skončí žebřík, musí poslední úsek vyšplhat. Rodič si klekne na jedno koleno, druhou nohu pokrčit přednožmo, koleno je nad chodidlem. Dítě má za úkol vylézt rodiči za krk. Rodič mu nijak nepomáhá.
4. Dohodím na všechny kopce v okolí (ježeček Mareček)
Popis úkolu: Vyznačte si start (klackem, rýha v zemi…) a ve vzdálenostech 2, 3, 4, 5 a 6 m několik pásem (opět klacky, rýhy…). Hází se šiškou horním obloukem. Všichni můžou házet zároveň. Nejprve se každý musí trefit do nejbližšího pásma (ne blíž, ne dál), až se trefí, může házet do vzdálenějšího. Vítězí ten, kdo jako první trefil šiškou všechna pásma.
NEPOHYBOVÉ ÚKOLY:
1. Hra se stébly trávy (beruška Danuška)
Popis úkolu: Na tuto hru budete potřebovat dlouhá stébla trávy. První hráč ohne jedno stéblo trávy do oblouku a uchopí oba jeho konce mezi palec a ukazováček. Druhý hráč provlékne svoje stéblo stéblem prvního, také je ohne a chytí oba jeho konce. Potom se začnou hráči přetahovat, tj. stébla se napínají. Komu stéblo praskne, prohrál. Vítěz získává bod.
2. Kvíz trojic (veverka Věruška)
Popis úkolu: Dávejte dětem jednoduché otázky – vyjmenuj 3 barvy, 3 lesní zvířátka, 3 dopravní prostředky. Všechny děti odpovídají na stejnou otázku. Děti odpovídají postupně podle věku od nejmladšího po nejstarší, zapojit se mohou i rodiče. Žádná odpověď se nesmí opakovat. Takže nejmladší dítě má neomezený výběr, čím starší hráč, tím později odpovídá a tím víc odpovědí už před tím zaznělo a je tedy pro něj náročnější vymyslet unikátní odpověď.